Dopis KS Řecka komunistickým a dělnickým stranám Evropy ke sjezdu tzv. Strany evropské levice

Vážení soudruzi, 

za několik dní se v Paříži koná 3. sjezd tak zvané Strany evropské levice. Proběhne ve stejném termínu (3. - 5. prosince) jako Mezinárodní setkání komunistických a dělnických stran pořádané tento rok v Jižní Africe. Tímto provokativním a symbolickým způsobem se jasně ukazuje rozdělující a podrývající úloha, kterou SEL vůči mezinárodnímu komunistickému hnutí sehrává.

Stanovisko generální tajemnice ÚV KS Řecka Aleky Paparigy k návrhu resoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy o „boji proti extremismu"

Evropská unie a Rada Evropy se rozhodly nechat schválit v Parlamentním shromáždění Rady Evropy dne 5. října 2010 návrh resoluce, který odsuzuje lidi, kteří odporují monopolní politiku a bojují proti přístupu kapitálu. Tito lidé jsou obviněni z extremismu - to je termín, který zahrnuje všechno od politických postojů, hesel, demonstrací až po stávky.

Uvidíme, zda Parlamentní shromáždění bude Evropské unii dávat záminky a bude členské státy žádat o přijetí legislativy, která by mohla umožnit zákaz aktivity politických stran a dokonce zakázat i jejich účast ve volbách.

Obrovská manifestace Komunistické strany Řecka (KKE) v Aténách 15. května 2010

Sobotní demonstrace se rozvinula do vzrušujícího pochodu

Demonstrace KKE v sobotu 15. května na náměstí Pedion Areos byla vzrušující rudou lidskou řekou. Hesla i atmosféra demonstrace odrážely odhodlání všech lidí vzdorovat, bojovat, bránit svá práva a razit novou cestu jejich třídního boje. Od samého počátku se celonárodní stranické shromáždění etablovalo jako jedna z nejmasovějších demonstrací, pořádaných v Aténách v posledních letech.

Kontrarevoluční převraty nemění charakter epochy

18. sjezd Komunistické strany Řecka (KKE), pl­níc úkol zadaný 7. sjezdem před čtyřmi lety, se hlou­běji zabýval příčinami vítězství kontrarevoluce a restaurace kapitalismu. To je imperativem pro ob­novení víry v socialismus. Nyní již po století buržoazní polemika vedená proti komunistickému hnutí soustřeďuje svou palbu na revoluční jádro dělnické­ho hnutí, na komunistickou stranu. To je také cíl dnešní antikomunistické vlny u příležitosti pádu Ber­línské zdi. Bojují proti nezbytnosti revoluce a její politické ratolesti, dikta­tuře proletariátu, která je silou revoluční dělnické třídy. Bojují obzvláště proti výsledkům první vítězné revoluce, Říjnové revoluce v Rusku. Nyní již po století byl každý proud negující, ustupující nebo rezignující na nezbyt­nost revolučního boje prosazován jako "demokratický socialismus", v opo­zici vůči tzv. totalitnímu, "diktátorskému", "pučistickému" komunismu. Naše strana rovněž odmítá pojem "Socialismus pro 21. století", což znamená negaci konkrétní socialistické zkušenosti minulého století.

Dnes se mezinárodní oportunismus přeskupil ve Stranu evropské levice, která vystupňovala rétoriku "demokratického socialismu" v podmínkách souběžného projevu kapitalistické ekonomické krize. Jejich postoj je poučný: V některých případech negují celé 70leté vítězství SSSR, v jiných se specificky zaměřují na období, v jehož průběhu byly položeny socialistické základy, jakož i na osobu J. V. Stalina. Ať je to jakkoliv, vždy podporují ty politické praktiky, které představovaly odklon od socialistického kurzu.